RSS

Dneska jsem ve Firefoxu zkonvertoval některé svoje bookmarky z RSS na obyčejné odkazy. Ano, správně, downgradoval jsem. Zjistil jsem totiž, že když si třeba z Wiredu stáhnu a zobrazím jenom seznam titulků, nezaujme mě ani jeden článek. Takže ušetřím čas, ale nic se nedozvím. Paradox, že?

Byznys jako noha

Obchodníci už dávno přišli na to, že zboží spojené s něčím kultovním, ať už to jsou Hvězdné války nebo Kafka, se lépe prodává. Šoubyznys na tom staví pěkně dlouho, ale akademická sféra se stále zdráhá.

Ale proč? Co je kultovnějšího, než zkouška u učitele drsoně? Dodnes si pamatuji, jak mě Koubek několik hodin zkoušel a na konci prohlásil: "Myslel jsem si, že byste to měl mít rychleji, ale nedokázal jsem vám, že něco neumíte, tak vám dám jedničku."

Nebo příklad z FELu - Tvrdík. Všichni na PARy vzpomínají, jako na extrémní záležitost. Všichni si pamatují, jak byli se svými ubohými znalostmi před zkouškou maličcí a jak si oddechli, když ji udělali. Jistě by si po jejím absolvování rádi koupili třeba Tvrdíkův paralelní hřeben nebo sadu brček pro O(1) pití limonády.

V nevýhodě by nemuseli být ani učitelé nenávidění - vždyť z bábušek, rudých hvězd, srpů a kladiv, obrazů Stalina a bust Lenina se u nás staly recesistické rekvizity. Takový Kameníček natištěný na antistresovém mačkacím balónku by se asi taky prodával víc než dobře.

A tím se dostávám k zásadnímu problému: co bych tak asi měl prodávat já. Zatím to vypadá, že nejlepší by byla podepsaná láhev Magistra. Nebo radši kondomy?

Vítězství myšlenky nad hmotou?

"Teda myslím, že soudruh Karel mohl postavit ten most kratší," řekl jeden mladý komunista při pochodu z Václaváku na Malou Stranu.

Nejdřív jsem si myslel, že je tupý. Ale pak mi došlo, že je jenom uvědomělý. Poručíme větru, dešti... a teď i řece.